Pravidla pro dovolenou: přehled nejdůležitějších otázek ze strany zaměstnanců

Co se týče témata dovolené, vždy se najdou nějaké nejasnosti. Ať už ohledně zákonem stanovené minimální dovolené, zkušební doby nebo zbývající dovolené. Přichystali jsme pro Vás osm důležitých bodů k tomuto tématu.


[Translate to cs:] Acht wichtige Fakten zum Urlaub

První právní úpravy dovolené v Evropě sahají až do přelomu století, kdy se za přiměřené považovalo brát tři až šest pracovních dnů dovolené. Byly to především pivovary, které prosadily první kolektivní smlouvy. V roce 1963 federální zákon o dovolené nakonec stanovil minimální nárok na placenou dovolenou, na kterou mají nárok všichni pracovníci a zaměstnanci. Různé strany kolektivního vyjednávání navíc vypracovaly zvláštní požadavky, které jdou nad rámec minimálního požadavku. Stejný princip lze najit také v kolektivní smlouvě pro agenturní zaměstnance.

1. Každý má téměř pět týdnů dovolené; říká to federální zákon o dovolené. Ne tak docela! Uvedených minimálně 24 pracovních dnů dovolené platí pro šestidenní týden. Pro běžný pětidenní týden pak platí: 20 dnů zákonem stanovené minimální dovolené ročně.

2. Ve zkušební době nemáte právo na dovolenou. To není pravda!  Za prvních 6 měsíců zaměstnání přísluší zaměstnanci poměrná část dovolené, a to jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok za každý celý měsíc zaměstnání. Pokud máte například 24 dní dovolené za rok a ve zkušební době jste již odpracovali čtyři celé měsíce, máte nárok na osm dní dovolené.

3. O dovolenou je třeba žádat v průběhu celého kalendářního roku. Zaměstnavatel rozhodne, kolik po sobě jdoucích dnů to může být. Ne!  Zákonodárce předepisuje spodní hranici. V případě pětidenního týdne je nárok na deset po sobě jdoucích pracovních dnů dovolené, které mají být obecně „poskytovány souvisle“.

4. Nevyužité dny dovolené lze obecně proplatit. Chyba!  Vzhledem k tomu, že dovolená „je určena k relaxaci“, není platba dovolené ve federálním zákoně o dovolené upravena.

5. Obecně si lze vzít půl dne dovolené. To není správně. V mnoha firmách je sice možné si vzít půl dne dovolené, ale tyto firemní zvyky nejsou ukotveny ve spolkovém zákoně o dovolené. Tyto předpisy jsou ústupky zaměstnavatele.

6. Pokud onemocníte na dovolené, pak nepotřebujete potvrzení o pracovní neschopnosti. Ne! Zaměstnanci jsou povinni také během své dovolené informovat svého zaměstnavatele o nemoci a to hned první den dovolené. Pokud onemocníte v zahraničí, musíte si dát pozor i na řadu odchylek.

7. Zbývající dovolená končí 31. března následujícího roku. Ne!  Podle Evropského soudního dvora (ESD) již nemusí nárok na dovolenou automaticky zanikat. Zaměstnavatel je povinen poskytnout dovolenou v příslušném kalendářním roce. O čerpání dovolené musí být zaměstnanci včas informováni písemně, a to nejpozději do 31. prosince nebo nejpozději do 31. března následujícího roku.

8. Dovolenou lze využít k práci v jiné firmě. To se nesmí! Dovolená je „placené volno“ a slouží k relaxaci a regeneraci. Zaměstnanci podle zákona nesmějí vykonávat žádnou výdělečnou činnost (úplatnou činnost), která je v rozporu s účelem jejich dovolené.

Studie amerických vědců ukázala, že odpočinek je důležitý pro vaše zdraví. Během 20 let zkoumali 12 000 lidí. Výsledek: U těch, kteří jezdili na dovolenou jen zřídka, se pravděpodobnost úmrtí na infarkt v následujících letech zvýšila asi o 30 procent.

Závěrem přejeme všem zaměstnancům a zaměstnankyním krásné a pohodové prázdniny.

Máte-li jakékoli dotazy ohledně DREMO nebo našeho personálního servisu, jsme Vám vždy k dispozici. Můžete nás kontaktovat osobně v naší kanceláři v Drážďanech, telefonicky nebo emailem.