Pravidla pro dovolenou: přehled nejdůležitějších otázek ze strany zaměstnanců

První právní úpravy dovolené v Evropě sahají až do přelomu století, kdy se za přiměřené považovalo brát tři až šest pracovních dnů dovolené. Byly to především pivovary, které prosadily první kolektivní smlouvy. V roce 1963 federální zákon o dovolené nakonec stanovil minimální nárok na placenou dovolenou, na kterou mají nárok všichni pracovníci a zaměstnanci. Různé strany kolektivního vyjednávání navíc vypracovaly zvláštní požadavky, které jdou nad rámec minimálního požadavku. Stejný princip lze najit také v kolektivní smlouvě pro agenturní zaměstnance.

1. Každý má téměř pět týdnů dovolené; říká to federální zákon o dovolené. Ne tak docela! Uvedených minimálně 24 pracovních dnů dovolené platí pro šestidenní týden. Pro běžný pětidenní týden pak platí: 20 dnů zákonem stanovené minimální dovolené ročně.

2. Ve zkušební době nemáte právo na dovolenou. To není pravda!  Za prvních 6 měsíců zaměstnání přísluší zaměstnanci poměrná část dovolené, a to jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok za každý celý měsíc zaměstnání. Pokud máte například 24 dní dovolené za rok a ve zkušební době jste již odpracovali čtyři celé měsíce, máte nárok na osm dní dovolené.

3. O dovolenou je třeba žádat v průběhu celého kalendářního roku. Zaměstnavatel rozhodne, kolik po sobě jdoucích dnů to může být. Ne!  Zákonodárce předepisuje spodní hranici. V případě pětidenního týdne je nárok na deset po sobě jdoucích pracovních dnů dovolené, které mají být obecně „poskytovány souvisle“.

4. Nevyužité dny dovolené lze obecně proplatit. Chyba!  Vzhledem k tomu, že dovolená „je určena k relaxaci“, není platba dovolené ve federálním zákoně o dovolené upravena.

5. Obecně si lze vzít půl dne dovolené. To není správně. V mnoha firmách je sice možné si vzít půl dne dovolené, ale tyto firemní zvyky nejsou ukotveny ve spolkovém zákoně o dovolené. Tyto předpisy jsou ústupky zaměstnavatele.

6. Pokud onemocníte na dovolené, pak nepotřebujete potvrzení o pracovní neschopnosti. Ne! Zaměstnanci jsou povinni také během své dovolené informovat svého zaměstnavatele o nemoci a to hned první den dovolené. Pokud onemocníte v zahraničí, musíte si dát pozor i na řadu odchylek.

7. Zbývající dovolená končí 31. března následujícího roku. Ne!  Podle Evropského soudního dvora (ESD) již nemusí nárok na dovolenou automaticky zanikat. Zaměstnavatel je povinen poskytnout dovolenou v příslušném kalendářním roce. O čerpání dovolené musí být zaměstnanci včas informováni písemně, a to nejpozději do 31. prosince nebo nejpozději do 31. března následujícího roku.

8. Dovolenou lze využít k práci v jiné firmě. To se nesmí! Dovolená je „placené volno“ a slouží k relaxaci a regeneraci. Zaměstnanci podle zákona nesmějí vykonávat žádnou výdělečnou činnost (úplatnou činnost), která je v rozporu s účelem jejich dovolené.

Studie amerických vědců ukázala, že odpočinek je důležitý pro vaše zdraví. Během 20 let zkoumali 12 000 lidí. Výsledek: U těch, kteří jezdili na dovolenou jen zřídka, se pravděpodobnost úmrtí na infarkt v následujících letech zvýšila asi o 30 procent.

Závěrem přejeme všem zaměstnancům a zaměstnankyním krásné a pohodové prázdniny.

Máte-li jakékoli dotazy ohledně DREMO nebo našeho personálního servisu, jsme Vám vždy k dispozici. Můžete nás kontaktovat osobně v naší kanceláři v Drážďanech, telefonicky nebo emailem.